Už po páté se obyvatelé Velkého Oseku i jeho okolí mohli zúčastnit oblíbeného lampionového průvodu, který obcí prochází na svátek sv. Martina. Přesto byl ten letošní ročník zlomový. Vůbec poprvé se do jeho organizace zapojil i T.J. Sokol Velký Osek a nutno říct, že akce vyšla na jedničku.
„Sokol se spojil se Spolkem Baryba a tohle byla největší akce, kterou jsme naplánovali. Měla ukázat, jestli naše manželství bude fungovat nebo shoří na prvním umytém nádobí,“ konstatoval starosta Sokola David Kratochvíl.
Průvod včele se svatým Martinem vyrazil z dětského hřiště u Máčidla směrem k Motelu. Zhasnuté pouliční lampy a svíčky podél cesty, které podle tradice rozsvítil žebrák obdarovaný pláštěm, dokreslovaly magickou atmosféru podzimního večera.
V cíli pak na všechny zúčastněné čekala oslnivá ohnivá show v podání jedné z nejlepších českých fireshowskupin, skupiny T.E.T.R.I.S.
„Show našim světýlkům dodala tu třešničku na dortu, která této akci vždy tak trochu chyběla,“ řekla k letošní novince Petra Rypková ze spolku Baryba.
K vidění bylo snad vše, co tento druh umění nabízí – od ohnivého meče po čarování s pyrotechnikou.
„Ve chvíli, kdy jsem se šel podívat, kde končí průvod, aby Petra mohla fireshow zahájit, došlo mi, že chytit se za ruce a dělat dobro společně byla ta nejlepší cesta. Konec průvodu jsem totiž hledal dlouho,“ dodal spokojeně starosta.
Podle odhadu se letošního průvodu zúčastnilo až k 4 stovkám lidí, což je čtyřikrát více než loni.
„Prima akce, velká účast malých i velkých. Jen škoda, že Martin neměl živého koně. Ohnivá show byla suprová,“ zhodnotila večer Jana Maštalířová z Velkého Oseka.
Na závěr večera se jako už tradičně vypouštěli lampiony štěstí.
„Bylo to moc pěkné. Nejvíc jsem se těšil právě na lampiony štěstí a to nám jeden málem shořel,“ vzpomíná jeden z dětských účastníků Tomáš Zámyslický.
„Líbilo se mi to hodně, nejvíc ohnivá show a jak jedný paní při zapalování lampiónu štěstí vypadla kostička vosku na zem,“ popisuje svoje dojmy další školák Šimon Kaluskyj.
Akci si všichni organizátoři pochvalují. „Když se táhne za jeden provaz, je to fajn. Ale nesmíme usnout na vavřínech, berme to jako krásný start ,“ dodávají shodně závěrem.
text: Jana Adamová
foto: ArtoFoto/ Jiří Dohnal / Matěj Munzar